Spoluzakladatel a současný kurátor galerie, sochař Jan Stolín, se přesto nevzdal a dál hledal způsob, jak do Liberce přivést Aktuality krásného. V současné době našla galerie útočiště v prvním patře obchodního komplexu Plaza v Liberci a nezbývá než doufat, že se tak situace stabilizovala a výstavní program nás bude pravidelně obohacovat krásnými aktualitami.
Aktuální krásnou aktualitou v Liberci je nyní v prostoru galerie výstava Pavla Korbičky s názvem IN, k vidění do 20. února. Pavel Korbička absolvoval ateliéry na Akademii výtvarných umění v Praze a nyní působí jako pedagog na Fakultě výtvarných umění v Brně.
Jako autor pracuje s prostorem, světlem a barvou a využívá spojení nových a klasických technologií. Vytváří tak napětí mezi objekty nebo instalacemi a prostředím, ve kterém se nacházejí.
Objekt umístěný v liberecké galerii Die Aktualität des Schönen…, vtahuje návštěvníky svým spirálovitým tvarem až ke svému středu, kde se dostavuje pocit ztráty orientace a iluze deformace prostoru je téměř dokonalá.
Pavel Korbička se nechává rád ovlivnit prostorem, ve kterém se jeho objekty nacházejí a často je vytváří přímo na míru konkrétnímu prostoru. Stejně tak tomu je i v případě jeho liberecké instalace.
Pavel Korbička ve svých instalacích nevypráví příběhy, ale naopak se zabývá a hledá nové vizuální a duchovní zážitky. Přinášíme vám rozhovor s Janem Stolínem, který vyprávěl o historii galerie o jejím zaměření a organizaci.
Co bylo prvním impulsem pro založení galerie?
Prvním impulsem byl konkurz provozovatele galerie vyhlášený městem. Galerie měla své místo přímo na náměstí a šlo o uvolněný prostor po Českém fondu výtvarných umělců (DÍLO), to byla organizace z dob komunismu.
Konkurz jsme vyhráli a v roce 1997 jsme galerii otevřeli. Provozovateli galerie jsem byl v té době já, Martin Dräder a Petr Stolín. Programem galerie bylo prezentování současného umění. Nechtěli jsme, aby to byla jenom regionální galerie, ale snažili jsme se o kvalitní program. To se docela podařilo a galerie si brzy získala dobrou pověst. Bylo to místo, kam začali jezdi umělci a s nimi i teoretici umění.
To bylo velmi důležité. Jen několik jmen pro představu, J. Hlaváček, J. Šetlík. Z. Primus , M. Koleček, Z. Sedláček, J. Valoch, V. Skrepl. S. Zippe, M. Mainer, P. Kopřiva a další, dále pak studenti VŠUP, a také Fakulty architektury v Liberci.
Kdyby jste mi mohl říct, jaká je historie galerie? Kde byla v minulosti umístěna?
Prvním místem od roku 1997 do 1999 byly prostory na náměstí Dr. Edvarda Beneše, po rekonstrukci to byl jeden z nejpěknějších výstavních prostor v ČR. Jak o tom psal Marek Pokorný v Mladé frontě..
Po třech letech jsme prostor museli přenechat městu a to tam zřídilo nekulturní kanceláře. Od 2006 se galerie stala součástí Fakulty umění a architektury. Její nové místo bylo přímo v kampusu TUL. Bývalé dílny FA se zrekonstruovali a vznikl krásný prostor. Galerie snadno navázala na činnost z konce 90. let. Vedení FUA považovalo za přirozené, že má vlastní galerii a že se stane součástí univerzitního života. Po dvou letech, ale fakulta nemohla prostory platit a galerie se přesunula na jiné místo. Tím je prostor v prvním patře obchodní dům Plaza.
Jaká je organizace galerie, kdo je kurátorem, provozovatelem, vlastníkem? Jakým způsobem se daří galerii financovat?
V současné době je to galerie Fakulty architektury, která galerii financuje Jsme také úspěšní v grantových řízeních Ministerstva kultury ČR. Kurátorem galerie jsem já, ale od založení má galerie i svou radu.
Existuje nějaká koncepce pro výběr výstav a autorů? Na co se program galerie zaměřuje? Jaké autory byste rád do budoucna vystavil?
Pokud jde o výstavní program, rozhodující je kvalita umělce. Výběr není omezen ani věkem a možné jsou všechny formy. Taková je taky podoba současného umění, kde najdeme úplně všechno. Výstavy jsou připraveny přímo pro prostor galerie. Vystavující jsou renomovaní umělci, ale mohou to být také studenti.
Nejde o vystavování známých jmen, musí se hledat i v nejmladší generaci. Galerie by neměla být v jakémsi stereotypu. Musí mít nejenom dobré umělce, ale musí taky nabízet novou koncepci. K tomu ale potřebuje čas. Neustálé přerušování činnost galerie tomu moc nepomáhá. Přesto se jí daří být v povědomí kulturní veřejnosti.
Kdo je autorem názvu, z čeho vychází?
Název galerie je velmi důležitý. Trochu totiž napovídá co v galerii najdete. Název je odvozen od knihy H.G. Gadamer, Aktualita krásného. Autor této knihy byl významný německý filosof 20. století, fenomenolog a žák M. Heideggera. Název galerie jsme doplnili o tři tečky, aby to bylo trochu otevřené.
Osobně jsem se o tomto autorovi dozvěděl až po revoluci. Byla to jedna s prvních přednášek Josefa Hlaváčka. O něčem takovém se samozřejmě a komunistů na škole neučilo. Myslím, že i v originálu je to jasné. Nechtěl jsem nic překládat. Kniha v češtině vyšla až v roce 2003.
Jaký je Váš názor na kulturní klima v Liberci? Co Vám zde chybí?
Kulturní klima v Liberci se musí teprve vytvořit.